O mně
Čím déle dělám marketing, tím méně věřím lidem, kteří tvrdí, že mají odpověď na všechno.
Za sebou mám patnáct let praxe, spoustu různých oborů, několik slepých uliček i rozhodnutí, která bych dnes udělala jinak. Pracovala jsem s malými podnikateli, známými značkami, CEO, marketingovými i obchodními týmy. Každá tahle zkušenost mě něco naučila.Tohle není životopis. Je to můj příběh. A možná díky němu lépe pochopíte, proč dnes ke své práci přistupuju právě tak, jak přistupuju.

Věta, kterou si pamatuju dodnes
Katko, nechtějte mě rozesmát. Vy nikdy marketing dělat nebudete.
Řekl mi to majitel firmy, kde jsem tehdy pracovala jako asistentka obchodního týmu. Často se mě ptal, kolik jsem ten den firmě vydělala peněz. Jenže já mezitím začala upravovat marketingové materiály, prezentace i web a jednou jsem mu odpověděla, že stejnou otázku přece nemůže pokládat někomu, kdo marketing spíš tvoří než prodává.
Naštvala jsem se. A to je u mě vždycky začátek vnitřního boje a velkých změn.
Nešla jsem si ale dokazovat, že se mýlí. Nejdřív jsem si chtěla ověřit, jestli náhodou neměl pravdu. Tenhle přístup mi zůstal dodnes. Ke mně samotné i ke klientům.

Marketing mi začal dřív, než jsem věděla, že se tak jmenuje
Na Lidé.cz jsem měla blog. Byla to doba, kdy jsme řešili třpytivý kurzor myši, HTML kódy a CSS styly pro blog s koníky. 😄 Strašně mi vadilo, že všechno vypadá stejně. Tak jsem se naučila přepisovat HTML, šťourat do CSS a zkoušet, co všechno jde upravit. Buď to vypadalo líp, nebo jsem si celý blog rozbila. Kódy jsme si tehdy mezi sebou sdíleli a mně to připadalo naprosto boží.
Psala jsem pořád. Slohovky nejen svoje, ale občas i za spolužáky. Tehdy mi to přišlo jako docela slušný byznys model. 😄
Pak přišla první videa na YouTube. Dnes jsou naštěstí dobře schovaná. Ale moje videa o kosmetice a legendární modré kolečko od Nivey? Na to asi jen tak nezapomenu. Právě tehdy mi poprvé došlo, jaký je rozdíl mezi tím, že něco vytvoříte, a tím, že to někoho skutečně zajímá.
Nikdo tomu tehdy neříkal obsahový marketing ani osobní značka. Byla to čistá zvědavost. A zpětně vidím, že právě ona mi pomohla získat první marketingovou práci. Když jsem přišla na pohovor jako junior, neměla jsem za sebou roky praxe. Ale měla jsem blog, vlastní obsah a chuť zkoušet nové věci. A to mě odlišilo od ostatních uchazečů.
Banka, kafe a tabulky
Etapy, které v životopise vypadají nenápadně. Ve skutečnosti mě naučily možná víc než některé marketingové pozice.
V bance jsem se naučila pracovat s lidmi, kteří vám na první schůzce úplně nevěří. Přijdou nervózní, často se ptají na něco úplně jiného, než co je ve skutečnosti trápí. Tehdy jsem pochopila, že dobré otázky bývají důležitější než rychlé odpovědi. A dodnes je používám na každé první schůzce s klientem.
Jako asistentka obchodních zástupců jsem se naučila hlavně předvídat. Hlídala jsem objednávky, řešila problémy dřív, než vznikly, a hledala řešení, když se něco pokazilo. Vedle toho jsem začala upravovat prezentace, které mi jednoduše nedávaly smysl. Pak jsem navrhovala vlastní. Později přišly první úpravy webu. Nikdo mě o to nežádal. Prostě jsem měla pocit, že to jde udělat lépe.
V dopravní firmě jsem poprvé dostala digitální marketing celý na starost. Byla to moje první příležitost zkoušet nové nápady a dělat věci jinak, než bylo běžné. Ne všechno se povedlo. Ale právě tam jsem zjistila, že se nebojím přijít s řešením, které ještě nikdo nezkusil. A tenhle přístup mi zůstal dodnes.
Mražené pečivo mě naučilo víc než leckteré školení
Ráno jsem tahala donuty z mrazáku, kde bylo minus pětadvacet, aby do poledne vypadaly na fotkách čerstvě. Odpoledne jsem připravovala materiály pro obchodníky, měřila stojany v obchodech, objížděla konkurenci a hlídala, jak jsou naše produkty vystavené.
Tehdy jsem pochopila, že marketing nekončí v kanceláři. Je obrovský rozdíl mezi tím, co vypadá dobře v prezentaci, a tím, co obchodník skutečně využije na schůzce nebo co zákazník opravdu uvidí v obchodě.
A právě tam jsem si odnesla jednu věc, které věřím dodnes. Marketing, který nepomáhá obchodu, je jen drahá dekorace. Možná právě proto dnes tak často propojuji marketing s obchodem a řeším, aby spolu obě strany mluvily stejným jazykem.

Agentura mě naučila hodně. Možná až moc.
Tempo, influenceři, kampaně, natáčení. Všechno najednou. A ideálně všechno už včera.
Bavilo mě to. Vážně. Poprvé jsem se dostala ke kampaním pro známé značky, influencer marketingu, natáčení, správě sociálních sítí i placeným kampaním. Každý den byl jiný a já měla pocit, že se učím rychleji než kdy dřív.
Jenže jsem si dlouho nechtěla přiznat, že tohle tempo nejde držet donekonečna. Ve dvě ráno jsem se vracela z natáčení a v osm už seděla zpátky u klientů. Připadalo mi to normální. Nebylo.
Tělo se ozvalo dřív než hlava. Přidaly se zdravotní problémy a pak i pokuta za jeden jediný překlep. Nebyla vysoká kvůli penězům. Byla vysoká tím, co mi došlo. Když člověk dlouhodobě jede na hraně, dřív nebo později začne dělat chyby.
Nebyla to katastrofa. Byla to lekce. Uvědomila jsem si, že dobrý marketing nevzniká pod neustálým tlakem. A že umět říct klientovi: „Tohle se za ten čas nedá udělat dobře.“ je někdy mnohem profesionálnější než za každou cenu říct ano.

Dvě stovky v peněžence a půjčený notebook
Tohle není hezká zakladatelská historka do rozhovoru. To byl prostě stav věcí. Neměla jsem web, portfolio ani síť kontaktů. Měla jsem čas a internet.
Tak jsem začala obepisovat firmy. Ne s nabídkou služeb, ale s konkrétními návrhy, co bych u nich změnila a proč. Někdy jsem strávila hodinu na jejich webu, abych napsala pět vět, které dávaly smysl.
Většina neodpověděla. Někteří odpověděli hodně natvrdo. A pár lidí napsalo: „A jak by to teda mělo vypadat?“
Přišli první klienti. Pak první faktura. A pak den, kdy jsem si koupila vlastní notebook. Dodnes ho beru jako jeden z nejdůležitějších nákupů svého života. Nepřipomíná mi počítač. Připomíná mi, že jsem to tehdy zvládla.
Dělala jsem všechno sama. Texty, kampaně, focení u klientů. Když bylo potřeba nafotit dům realitní makléřce, vzala jsem foťák a jela.

Biooo, Rimmel, Bourjois a škola obsahu
Se sociálními sítěmi jsem začínala v době, kdy se na Facebooku ještě šťouchalo do lidí a status zněl: „Co právě děláte?“
Najednou jsem měla na starosti přírodní kosmetiku i světové beauty značky. Jedna komunita řešila složení produktů a napsala vám, když jste omylem zmínili špatnou ingredienci. Druhá chtěla hlavně pigment, výdrž a hezkou fotku.
Právě tehdy jsem pochopila, že obsah není o tom, co chce říct firma. Je o tom, pro koho píšete a co ten člověk právě řeší. Stejná věta může u jednoho publika fungovat skvěle a u druhého úplně propadne.
Vedle toho přibývaly další obory. Havlíkova přírodní apotéka, Euro Tattoo Supply, Učení zábavou, výrobce kabelek, matrace pro děti, psí granule, sluneční kolektory, veřejné dotace i neziskové organizace.
Na první pohled to vypadá jako náhodný seznam. Ve skutečnosti je to jedna z mých největších výhod. Díky tomu dnes vím, že co funguje u matrací, nemusí fungovat u veřejných dotací. A že každé publikum potřebuje jiný způsob komunikace.

Personální agentura a mezinárodní marketing
Grafton mě posunul asi nejvíc. Profesně i lidsky.
Poprvé jsem neřešila jen marketing. Začala jsem řešit procesy, vzdělávání, employer branding a mezinárodní spolupráci. Vedla jsem digitální marketing napříč několika zeměmi, nastavovala sdílení know-how a hledala způsoby, jak marketing skutečně propojit s byznysem.
Postavila jsem ambasadorský program na LinkedIn, nastavila systém vzdělávání pro personalisty, školila klienty na tvorbu obsahu, LinkedIn i hiring přes sociální sítě. Přednášela jsem studentům Univerzity Karlovy o LinkedInu, životopisech i hledání práce a pořádala odborné eventy pro klienty.
Právě odsud si odnáším většinu toho, co dnes využívám při employer brandingu a práci s osobními značkami.
Školila jsem čím dál víc. A zjistila jsem, že mě školení baví možná ještě víc než samotné kampaně. Protože dobré školení nekončí ve chvíli, kdy dojde rozpočet.
Pak přišel Covid. Chaos, změny ze dne na den a tlak, na který nikdo neměl manuál.
Myslela jsem si, že všechno zvládnu.
Nezvládla.
Vyhořela jsem.
Byla to jedna z nejtvrdších, ale zároveň nejdůležitějších lekcí. Naučila mě rozeznat rozdíl mezi tím, co je opravdu moje odpovědnost, a tím, co už není. A taky to, že říct klientovi „tohle nestihneme dobře“ není selhání. Je to profesionalita.

Nábor, který nevypadá jako nábor
Ve Flectu jsme neprodávali pracovní pozice. Ukazovali jsme lidem, že práce může být flexibilní a přizpůsobená jejich životu.
Projekt Děláme do letadel vznikl úplně opačně. Výroba je pro většinu lidí neviditelná. Tak jsme ji začali ukazovat takovou, jaká opravdu je. Skuteční lidé. Skutečné prostředí. Žádné fotobanky.
Právě tady jsem si znovu potvrdila, že autentický obsah funguje lépe než dokonale naaranžovaná reklama.

Školení a mentoring
Pro Holky z marketingu jsem školila i mentorovala. Nejvíc mě baví okamžik, kdy někomu během školení dojde, že problém není v nástroji, ale v tom, že si nikdo na začátku neřekl, co vlastně chce.
Spolupracovala jsem i s agenturou své kamarádky. Díky tomu jsem zjistila, že práce s přáteli umí být stejně krásná jako náročná.
Zažila jsem období, kdy mi nevyšly spolupráce, na které jsem spoléhala. I období, kdy jsem každou korunu obracela dvakrát. Proto když mi dnes klient řekne, že si není jistý investicí do marketingu, není to pro mě námitka. Vím přesně, jak se cítí.

Pak přišla data a B2B
Pak přišly IT firmy, datoví analytici a B2B marketing.
Najednou nestačilo napsat dobrý text. Bylo potřeba pochopit celý nákupní proces. V B2B totiž nerozhoduje jeden člověk. Každý řeší něco jiného a marketing musí umět mluvit s každým z nich.
Naučila jsem se pracovat s daty tak, aby potvrzovala realitu, ne moje domněnky. A zároveň překládat odborné věci do jazyka, kterému rozumí i lidé mimo obor.
Dodnes se snažím rozhodovat podle zkušeností i podle dat. Jedno bez druhého podle mě dlouhodobě nefunguje.

A pak přišla AI
Jedním příspěvkem na LinkedIn jsem rozpoutala debatu o AI, kterou jsem vůbec nečekala. Část lidí souhlasila. Druhá část mi velmi ochotně vysvětlila, kde se podle nich mýlím.
Byla to nepříjemná, ale vlastně užitečná zkušenost.
Došlo mi, že AI umí být skvělý pomocník. Ale také sebevědomý zdroj nesmyslů. A ten rozdíl vždycky dělá člověk.
Místo toho, abych předstírala, že všechno znám, jsem se rozhodla jít se dál vzdělávat.
Nechci se tvářit jako AI expertka. Nejsem. Nepostavím vám složité automatizace ani AI agenty. Na to mám ověřené specialisty, které ráda doporučím.
Umím vám ale ukázat, jak sama využívám ChatGPT, Claude nebo Lovable při každodenní práci marketéra. A právě tím podle mě většina firem potřebuje začít.
Mateřství
Člověk si myslí, že ho nejvíc změní práce. Mě nakonec nejvíc změnilo mateřství.
Naučilo mě trpělivosti, kterou jsem nikdy neměla. Lepším prioritám. Většímu klidu. A taky tomu, že dobrý time management nevzniká v diáři, ale v hlavě.
Nejvíc mě ale naučilo naslouchat.

Co si z celé té cesty odnáším
Tohle je asi to nejdůležitější, co o mé práci můžete vědět.
Když se dnes ohlédnu zpátky, vlastně už tolik neřeším kampaně, počty klientů ani názvy firem, se kterými jsem spolupracovala. Největší hodnotu pro mě mají zkušenosti, které jsem na té cestě posbírala. Ty dobré i ty, které bych si tehdy klidně odpustila.
Dnes vím, že většina problémů ve firmách nevzniká proto, že by lidé byli neschopní. Vzniká proto, že si nerozumí. Marketing neví, co potřebuje obchod. Obchod neví, proč marketing dělá to, co dělá. CEO nemá čas všechno spojovat. A každý má pocit, že za problém může někdo jiný.
Proto dnes na první schůzce víc poslouchám, než mluvím. Hodně se ptám a až potom hledám řešení. Nevěřím na univerzální rady ani na marketingové zkratky. Každá firma, každý podnikatel i každý tým funguje trochu jinak.
Nebojím se říct, že něco nedává smysl. Stejně tak se nebojím přiznat, že něco není moje specializace. Když vím, že vám lépe pomůže někdo jiný, ráda vás s ním propojím. Věřím totiž, že dobrá spolupráce je důležitější než jedna zakázka navíc.
A jestli je něco, na co jsem po těch letech opravdu pyšná, není to seznam značek v portfoliu. Je to to, že dnes dokážu propojit marketing s obchodem, strategii s praxí a zkušenosti s lidským přístupem. Protože právě tam podle mě vzniká marketing, který opravdu funguje.
Možná jste v mém příběhu poznali i ten svůj.
Jestli právě řešíte marketing, LinkedIn, spolupráci marketingu a obchodu nebo jen potřebujete druhý názor, ozvěte se mi. Nemusíte mít připravené zadání ani vědět, kterou službu potřebujete. Stačí začít obyčejným rozhovorem.
